Nejsem sice vegetarián, ale smrt tohoto roztomilého stvoření
mě děsí. Když jsem se zamýšlela proč? Na nic rozumného jsem bohužel nepřišla. Čím
si zasloužil ptáček mé zastání a malé roztomilé kuřátko, které se za pár měsíců
ocitne na talíři, ne? Napadá mě pár důvodů: ptáček je malinký, není na něm
nic masa a také mám pocit, že ptáci jsou
tu proto, aby blažili náš sluch zpěvem. Jenže zkuste to vysvětlit dětem, které
mají jen 20 g masa týdně. Hrála jsem jim na city, ale nepomohlo to. Maso je
maso. To už dokazuje ve svahilštině stejný název pro surové maso, jako pro
žijící divoké zvíře…NYAMA.
S kým byste měli větší slitování? Toť otázka!
Ale nejde jenom o maso. Zde se svádí každodenní boj o
přežití. Chceš-li jísti, musíš denně pracovati a tu stravu vlastně vyráběti.
Práce na poli je denním chlebem všech vesničanů, pokud počasí přeje. Až moc
dlouho se čekalo na pořádný déšť, který nepřicházel. Teď 12.1. se začíná s práci
na poli, pleje se kukuřice apod., ale na sadbu rýže se stále čeká. Loni o tomto
čase už bylo vše v plném proudu…voli na poli, děti na poli, dospěli na
poli, traktory na poli. Jak to dopadne letos s úrodou nikdo přesně neví…
Žádné komentáře:
Okomentovat